Petra Jelínková: "Mám ráda nostalgii."

01.03.2022

Petrine prvé spomienky na paličkovanie sa viažu už na ranné dectvo. "Domov je tam, kde je slyšet zvuk kmitajících paliček. Živě si pamatuji, jak stojí maminčin stáveček uprostřed obývacího pokoje a ona paličkuje. Jako dítěti se mi líbil zvuk paliček, jak do sebe při práci ťukají. Vždy, když se maminka od paličkování vzdálila, tak jsem jí s krajkou šla pomoct. Paličky mi v rukou lítaly všemi směry ve snaze mamku co nejvíc napodobit. A ona pak zase dlouze párala..."

K ozajstnému paličkovaniu sa dostala až v škole, kde krúžok viedla jej mama. Hodiny navštevovala dva roky a nakoniec paličky na dlhý čas odložila až techniku úplne zabudla. Znovu sa k nej vrátila až na vysokej škole a opäť ju učila jej mama. Paličkovanie je pre ňu relax, má rada ten dotyk s históriu a kus nostalgie, ktorý sa v tom určite tiež nachádza.

Aj preto si doma neustále uchováva prvú podušku, na ktorej sa učila paličkovať. "Svůj první řetízek jsem vyráběla na peřince, na které se moje mamka učila paličkovat. Má pro mě velkou citovou hodnotu. Peřinku mám schovanou a jednou na ní chci učit paličkovat i své dítě." 

Ako snáď každá čipkárka začínala s tvorbou klasických obrazov do rámčeka alebo ako ona vraví do dosiek, kam sa založia a zabudne sa ne. Preto sa rozhodla tvoriť niečo čo by ľudia videli, bolo moderné a oku lahodiace. Preto sa rozhodla pre šperky. 

"První šperky jsem si vyrobila ze vzorů jiných krajkářek a později jsem si začala kreslit vlastní jednoduché návrhy. Zatím ještě svůj rukopis hledám, ale mám ráda jednoduchost a čistotu. Složité vzory vypadají sice krásně, ale už se hůř vyrábí a kombinují. První šperky jsem rozdala mezi své kamarádky. Setkala jsem se se stejným názorem. Čím jednodušší šperk jsem jim vytvořila, tak tím větší měl úspěch a naopak, když jsem vymyslela něco složitého a dala si s tím spoustu práce, tak už neměl takový ohlas."


Okrem materiálu, s ktorým Petra pracuje je pre ňu veľmi dôležité aj to s akými paličkami pracuje. "Nejlíp se mi pracuje se zděděnými švestkovými paličkami po mamce." A v tomto smere na ňu myslia aj kamrátky, ktoré jej nosia napríklad kompleté paličkovacie výbavi po babičke. Priznáva, že možno práve preto sa jej s nimi tak dobré paličkuje, pretože je v nich, kus nostalgie. Z materiálu u nej jednoznačne vyhráva obuvnícka bavlnená niť, ktorá je síce tenká, ale zároveň dosť pevná. Samozrejme tiežmetalické nite, z ktorých tvorí predovšetkým šperky, ktoré kombinuje s korálkami alebo minerálnymi kameňmi.

Jej najväčším snom v paličkovaní, je vidieť ako iné ženy nosia práve jej šperky. "Chtěla bych začít tvořit i prostorovou krajku. Byla bych moc ráda, kdyby se celkově na ruční práce začalo nahlížet jinak a lidé uměli ocenit, kolik času a práce s daným výrobkem tvůrce má."

Ako mnoho z žien ani ona si paličkovanie nevybrala, ale táto krasna technika si vybrala ju. "Mě jenom okouzlil zvuk paliček při práci. Ne, teď vážně, asi v tom bude zase trochu nostalgie... Vyzkoušela jsem i různé jiné tvořivé techniky. Není činnost, o které bych řekla, že by mě nebavila nebo se mi nelíbila, ale možná mně k tomu chyběl ten vztah. Paličkování se stalo mojí srdeční záležitostí, třeba za to může mamka, ale jsem za to moc ráda."

Petru nájdete na jej instagrame Síla rukou