Slníčková krajka - tenerife
Autor článku: Jolana Davidovičová
Krajka pochází z Jižní Ameriky,
kde jí vyráběli domorodí Indiáni, především v Brazílii a Uruguay. V 17. století
byla tato krajka přivezena do Španělska a nejvíce se rozšířila na Kanárských
ostrovech, především na ostrově Tenerife, odtud se rozšířila do ostatních částí
Evropy a později i na Dálný východ.
V zemích Rakouska - Uherska byla oblíbená ve 2. polovině 19. století a její obliba trvala do 1. poloviny 20. století. U nás je dnes tato technika téměř zapomenutá, avšak na dovolených můžete její výrobu vidět v uličkách měst na Kanárských ostrovech - na Tenerife nebo v Chorvatsku na ostrově Hvar.
Podle kulatého tvaru, který je nejrozšířenější, a paprskovitého rozložení osnovních nití, nazýváme tuto krajku sluníčkovou, hvězdicovou nebo podle jejího původu brazilskou.
Mimo kulatý tvar můžeme šít tenerify čtvercové, oválné, trojúhelníkové. V minulosti byla tato krajka používaná především jako vsadky do ložního i osobního dámského prádla, zdobily se s ní halenky, ubrusy a polštáře.
V dnešní době můžeme použít ušité tenerify samostatně jako ubrus, zapaspartované nebo vypnuté v rámu jako interiérovou výzdobu, jako aplikaci na oděvy. Z tenerif můžeme například vytvářet šperky. Jistě vás napadne i další využití.
Sluníčková krajka se šije na podložce. Druh podložek se liší podle způsobu výroby v daných zemích. V Jižní Americe se krajky šijí na plátně napnutém ve vyšívacím rámu. Krajka je k plátnu přichycena pouze v okraji pomocným stehem, po ušití je látka odstřižená. Na jihu Evropy se používá malá poduška, jejíž horní část je z kůže, do které jsou vypíchané dírky na zachycení osnovy.
U nás používáme dřevěné rámečky se zářezy nebo kartonový papír, z kterého si podložku vyrábíme.
Výroba sluníčkové krajky není nijak náročná na pomůcky ani na práci. Je to technika určená pro všechny, mohou se jí naučit děti i dospělí.
K výrobě podložky, na které budeme sluníčko šít, potřebujeme kartón, čalounický špendlík nebo šídlo, tužku, kružítko, pravoúhlý trojúhelník, ostré nůžky nebo řezák.
Na šití krajky potřebujeme jehlu s tupou špičkou, ostré malé nůžky a perlovou přízi.
Na kartón si narýsujeme libovolně velkou kružnici, na jejím obvodu si vypícháme velkým špendlíkem nebo šídlem dírky v pravidelném rozestupu. Dírkami prošijeme předním stehem dvakrát dokola pomocné stehy, přes které napínáme osnovu.

Napnuté osnovní nitě pak prošíváme, obšíváme nebo stahujeme v pravidelných vzdálenostech a tím vytváříme vzor, který se podobá vyšívaným pavoučkům.
Jolana pracuje na knihe, ktorá v priebehu tohto roka vydá nakladateľstvo Grada a bude sa viac venovať krajke tenerifa. Osobne sa na knihu veľmi teším a tiež na to ako si túto techniku opäť vyskúšam, ale tento krát správne.